Zpětný odběr odpadních elektrozařízení

Zjednodušený odpadový režim

Zákon o VUŽ stanoví odlišný způsob nakládání s odpadním elektrozařízením, a to od okamžiku jeho předání na místo zpětného odběru, až po předání zpracovateli. Odpadní elektrozařízení, předaná na  místo zpětného odběru (např. sběrný dvůr v obci), se nezapočítávají do produkce odpadů sběrného místa a nevedou se údaje o nakládání s odpady podle zákona o odpadech. Odpadní elektrozařízení se okamžikem jeho předání na místo zpětného odběru stávají vlastnictvím toho výrobce, nebo provozovatele kolektivního systému, který toto místo zpětného odběru zřídil. Pokud je takových provozovatelů více – což je v případě obecních sběrných míst zcela běžné - řídí se nabývání vlastnictví těchto odpadních elektrozařízení dohodou zřizovatelů tohoto místa.

Výrobce je povinen vést průkaznou evidenci o toku zpětně odebraných odpadních elektrozařízení od jejich zpětného odběru ve sběrných místech, až po využití a podávat o tom i roční zprávu. Nově je na straně provozovatele kolektivního systému i povinnost tyto údaje každoročně nechat ověřit auditorem.

Otázkou samozřejmě stále zůstává, zda si dohoda o nabývání vlastnictví jednotlivými kolektivními systémy a povinný audit nevyžádají zavedení i povinné evidence na sběrných místech. S ohledem na vyplácené odměny a motivační podporu kolektivních systémů obcím lze ale předpokládat, že interní evidenci má každá řádně hospodařící obec již dávno zavedenou.

Spolupráce s obcemi

Obcím v novém zákoně o VUŽ připadl § 16, který stanoví základní podmínky spolupráce s výrobcem, respektive provozovatelem kolektivního systému. Navazuje na nový zákon o odpadech, konkrétně § 59, tedy povinnost obce vytvořit obecní systém nakládání s odpady, ve kterém může určit místo či místa k přebírání odpadních elektrozařízení. Tato místa obec stanoví v souladu s odst. 5. písm. d) obecně závaznou vyhláškou. Podle zákona o VUŽ může obec s výrobcem uzavřít písemnou smlouvu o využití tohoto obecního systému a zřízení místa zpětného odběru. Taková smlouva nesmí obec omezovat v uzavření smluv za stejným účelem s dalšími výrobci a musí být pro obec nediskriminační. Ostatně vzor smlouvy s obcí musí každý provozovatel kolektivního systému doložit k žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

Na nakládání se zpětně odebraným odpadním elektrozařízením v takovém místě zpětného odběru se vztahuje zákon o VUŽ a to v rámci tzv. zjednodušeného odpadového režimu.

V neposlední řadě je výrobce povinen obci, na jejímž území se takové zřízené místo zpětného odběru nachází, a která o to požádá, poskytnout informace o množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízení, včetně informace o jejich využití.

Požadavky na místa zpětného odběru

Požadavky na uspořádání míst zpětného odběru ministerstvo stanoví vyhláškou, kterou ještě nebyla vydána. Dle dosavadních jednání zjevně půjde zejména o způsob shromažďování odpadních elektrozařízení s obsahem nebezpečných látek, nebo s nebezpečnými vlastnostmi – jejich zabezpečení tak, aby byla eliminována zdravotní a bezpečnostní rizika.

Provedení zpětného odběru a nakládání s odpadním elektrozařízením

Zásadní pro zpětný odběr je, že způsob sběru, shromažďování a přepravy nesmí ztížit opětovné použití a recyklaci odpadních elektrozařízení a jejich komponentů. Pro opětovné použití elektrozařízení vytvořily některé kolektivní systémy odlišnou sběrnou síť, a to např. v rámci projektu Jsem zpět. Jedná se o místa vyhrazená pro předávání funkčních spotřebičů k ověření funkčnosti a bezpečnosti smluvním servisním gestorům před jejich dalším používáním. Nefunkční spotřebiče nemusí požívat tak vysoké ochrany, ale nesmí v žádném případě docházet k rozebírání, ani jinému zasahování, zejména poškozování chladicího okruhu u chladniček, rozbíjení obrazovek u televizí a monitorů, nebo rozbíjení zářivek a úsporek. Všechny tyto kategorie odpadních elektrozařízení obsahují vysoce škodlivé nebezpečné látky a jejich mechanické poškození vede k úniku látek do životního prostředí.

Provozovatel místa zpětného odběru – ať již přímo obec, nebo jí pověřené technické služby či odpadová firma – má podle zákona o VUŽ povinnost předat veškerá zpětně odebraná odpadní elektrozařízení pouze osobě určené výrobcem. Povinností provozovatele je vydat konečnému uživateli na vyžádání potvrzení o předaných odpadních elektrozařízeních. Toto potvrzení je jednak v elektronické podobě možné vyplnit přímo na webových stránkách kolektivního systému, nebo lze použít na vyžádání průpisná potvrzení bezplatně prostřednictvím e-shopu.

Provozovatel místa zpětného odběru má na druhé straně právo odmítnout převzít ke zpětnému odběru odpadní elektrozařízení v případě, že předávané množství přesahuje okamžitou kapacitu sběrného místa, nebo má pochybnosti, že se jedná o odpadní elektrozařízení od konečného uživatele. Taková situace může nastat v případě, že na sběrné místo odevzdává elektrozařízení poslední prodejce. Vybavujeme je proto identifikační kartou, aby mohli oprávněnost k předání prokázat.

Konečný uživatel

Občan nebo podnikající osoba jsou z hlediska zákona o VUŽ konečnými uživateli, kteří odpadní elektrozařízení odevzdávají do zpětného odběru. Zákon jim ukládá povinnost předat je pouze na místa zřízená výrobcem, do provozovny osoby oprávněné ke zpracování, nebo prodejci v rámci povinnosti prodejce odebírat kus za kus za prodaný, nebo do rozměru 25 cm v prodejnách s plochou nad 400 m². Jsou stanoveny i výjimky – a to předání za vědeckými, výzkumnými, nebo muzejními účely. Lze je také předat pro účely umělecké, tvůrčí, nebo sběratelské. Mimo výše vyjmenované odpadní elektrozařízení není nikdo jiný oprávněn přijímat, a to ani sběrný dvůr nebo sběrné místo zřízené obcí, pokud nemá smlouvu s výrobcem, resp. provozovatelem kolektivního systému!

Jak si vybrat vhodný kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení

Spolupráce obcí s kolektivními systémy zpětného odběru elektrozařízení je dlouhodobá a osvědčená. S novým zákonem o VUŽ jsou upravena i pravidla pro tuto spolupráci.

Předně je potřeba říci, že obec nemá zákonnou povinnost uzavírat jakoukoliv smlouvu s kolektivními systémy. Naopak, dle zákona je kolektivní systém povinen uzavřít s obcí smlouvu o zajištění zpětného odběru, pokud o to obec sama požádá. Pokud obec ani její pověřená svozová společnost (pokud nemá tato v obci provozovnu s oprávněním ke zpracování odpadních elektrozařízení, nebo smlouvu s kolektivním systémem na zajištění zpětného odběru odpadních elektrozařízení) nemá uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem, pak nemůže sama odebírat odpadní elektrozařízení od občanů.

V případě, že obec/město chce občanům umožnit odkládat použitá elektrozařízení ve svém sběrném dvoře/místě, nebo v rámci mobilního svozu, je tedy jediná možnost, a to spolupráce s kolektivním systémem.

Obec si může zvolit, s kterým kolektivním systémem smlouvu uzavře. Provozovatel kolektivního systému nemůže obec nutit, aby uzavírala smlouvu exkluzivně pouze s ním. Obec naopak může uzavřít smlouvu s více kolektivními systémy. V takovém případě však musí každá smlouva obsahovat nediskriminační podmínky pro využití obecního systému více provozovateli kolektivního systému. Pokud obec uzavře smlouvy s více kolektivními systémy , pak se o vlastnictví zpětně odebraných elektrozařízení na sběrném místě dělí provozovatelé všech smluvních kolektivních systémů na základě dohody, kterou musí mezi sebou uzavřít, a musí pak obci sdělit, jak má při rozdělování zpětně odebraných výrobků mezi ně postupovat.

Jak již bylo řečeno, zpětně odebraná elektrozařízení nejsou započtena do produkce komunálních odpadů obce – obec pro ně nevede evidenci podle zákona o odpadech. V případě, že obec spolupracuje s více kolektivními systémy, doporučuje se vedení průběžné evidence přijatých elektrozařízení k prokázání dodržení pokynů provozovatelů kolektivních systémů. Kolektivní systém je povinen na žádost obce poskytnout jí informace o převzatém množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízení a to včetně informací o jejich využití.

Všechna veřejná sběrná místa jsou zveřejněna na https://isoh.mzp.cz/registrmistelektro, kde je možné vyhledat další, nebo nejbližší veřejné sběrné místo pro občany.

Kolektivní systémy v souvislosti s novými podmínkami dle zákona o VUŽ většinou nyní upravují nebo vyměňují smlouvy s obcemi uzavřené podle předchozího zákona o odpadech.V případě, že se v obci rozhodujete o prodloužení smlouvy se stávajícím kolektivním systémem, nebo o podpisu smlouvy s novým kolektivním systémem, je potřeba pro další bezproblémovou spolupráci zhodnotit a ověřit některé aspekty zpětného odběru uváděné v nabídce kolektivního systému.

Určitě by vás měl zajímat rozsah skupin zpětně odebíraných elektrozařízení (skupiny elektrozařízení jsou uvedené v příloze č. 1 zákona o VUŽ.

Dále byste měli posoudit spolehlivost kolektivního systému, tj. jak jste spokojeni (nebo jaká je obecná spokojenost obcí) s dosavadní spoluprací s kolektivním systémem. Výhodou je dlouhodobost realizace spolupráce s obcemi. A samozřejmě dlouhodobá stabilita kolektivního systému (zkušenosti, výkonnost kolektivního systému = rozsah a způsob sběru, spolehlivost dopravy). Ověřte si, zda má kolektivní systém stejný přístup ke všem obcím v dané kategorii. Posuďte, jak rychle a s jakou efektivitou dokáže kolektivní systém řešit individuální problémy obcí v rámci zpětného odběru elektrozařízení.

Pokud se rozhodnete uzavřít s vybraným kolektivním systémem smlouvy, pak je vhodné stanovit ve smlouvě podmínky pro:

• Bezproblémovou komunikaci – informační systém, způsob objednání, fakturace, možnost telefonní a mailové komunikace, jiné. Dostupnost regionálních zástupců.
• Termíny odvozu. Minimální odvážené množství.
• Odměny (včetně posouzení od jakých částek lze fakturovat).
• Poskytnutí vybavení sběrného místa. Kvalita, počet sběrných nádob a jejich další údržba.
• Jiná přímá podpora – informovanost, zabezpečení sběrných míst, materiály, environmentální vyúčtování. Způsob poskytování aktuálních informací v rámci zpětného odběru EEZ – prostřednictvím IS, na krajských školeních a setkání ORP apod.
• Možnosti spolupráce i na jiné bázi – mobilní svozy, školy, hasiči, osvěta, sběrové soutěže, krajská školení a setkání apod.
• Záruka solventnosti a dlouhodobé udržitelnosti – záruka bezproblémového svozu po celou dobu spolupráce.
• Průběžná kontrola vlastní sběrné sítě a následná aplikace legislativních změn. Síť zpracovatelů. Certifikace zpracovatelů daného KS.
• Kolektivní systém nemá jen sbírat, ale má také efektivně recyklovat a opětovně využívat druhotné suroviny.