Vlastnosti komunálních odpadů

Co je komunální odpad

Komunální odpad (KO) je nově definován v § 11, odst. 2, písm. a) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Rozumí se jím směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Ke KO patří tedy jak odpad z domácností v obcích, tak od ostatních původců („živnostenský“ odpad).

Podle zákona o odpadech není fyzická nepodnikající osoba - občan původcem komunálního odpadu. Občan své odpady předává do systému soustřeďování  odpadů na místa určená obcí. Obec se okamžikem, kdy občan odpady odloží na k tomu určeném místě, stává původcem komunálních odpadů dle zákona o odpadech a současně i vlastníkem odpadů.

V Katalogu odpadů (vyhláška č. 8/2021 Sb.), který je základem pro vedení evidence odpadů, je skupina 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru rozdělena do tří základních podskupin:

• složky z odděleného sběru (využitelné a nebezpečné složky KO);
• odpady ze zahrad a parků včetně hřbitovního odpadu;
• ostatní komunální odpady (směsný komunální odpad, odpad z tržišť, uliční smetky; kal ze septiků a žump, odpad z čištění kanalizace, objemný odpad).

Složení KO

Znalost skladby domovního odpadu je důležitá pro rozhodování obcí o způsobech separace především využitelných složek odpadů, o způsobech nakládání se směsným odpadem a dalšími druhy komunálních odpadů, včetně jejich nebezpečných složek.

Komunální odpad je heterogenní směs různých druhů odpadů s různými vlastnostmi, které jsou určující pro jejich další využití nebo odstranění (např. recyklovatelné odpady, bioodpady, objemné odpady, nebezpečné odpady, směsný KO atd.). Složení KO se liší podle typů zástavby, velkosti sídel, skladby obyvatel, sociálně ekonomické situace v obcích a regionech.

Základní složení KO v obci lze zjistit z ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady nebo průběžné evidence odpadů dle zákona o odpadech, kde by měly být uvedeny všechny samostatně sbírané složky KO v obci. Obvykle se jedná o:

• Materiálově využitelné složky – papír, plast, sklo, kovy, dřevo, textil
• Bioodpady – rostlinný bioodpad z domácností a z veřejné zeleně, kuchyňský bioodpad (pokud obec zajišťuje jeho sběr)
• Objemný odpad – obvykle se sbírá ve sběrných dvorech/sběrných místech zřízených obcí nebo prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů
• Nebezpečný odpad – nebezpečné složky KO, obvykle se sbírají ve sběrných dvorech/sběrných místech zřízených obcí nebo prostřednictvím mobilních sběrů
• Směsný komunální odpad – směsný - zbytkový odpad (po vytřídění využitelných složek) v popelnicích a kontejnerech u jednotlivých nemovitostí
• Uliční smetky – odpady z čištění ulic a veřejných ploch, někdy do nich jsou započteny i odpady z odpadkových košů.

Uvedené skupiny odpadů se liší svými vlastnostmi a tím také dalším nakládáním – k recyklaci a dalšímu využití jsou vhodné především materiálově využitelné složky a bioodpady. Většina objemných odpadů a směsné komunální odpady se skládkují. Obě tyto skupiny jsou ale vhodné pro energetické využití v ZEVO.

Průměrné údaje o měrné produkci vybraných složek KO v obcích Kraje Vysočina v roce 2019:

Zdroj: Kraj Vysočina

U směsných komunálních odpadů lze pak pomocí ukazatelů (% hmotnostní) zjistit výskyt využitelných a dalších frakcí (viz dále).

Analýzy složení komunálních odpadů

V praxi se v ČR provádějí nejčastěji analýzy směsných komunálních odpadů, případně i analýzy složení odděleně sbíraných odpadů (papír, plasty, kovy, bioodpad apod.). Jedná se vždy o analýzy komunálních odpadů z domácností, nikoliv o analýzy odpadů podobných komunálním, které jsou produkovány ostatními původci (výrobní podniky, obchody, služby apod.). Takové odpady mají jiné složení a pochopitelně také jiné vlastnosti.

Výzkumem skladby domovního odpadu se dlouhodobě zabývá AOS EKO-KOM, a.s. Další rozbory byly předmětem řešení některých státních výzkumných projektů (např. SP/2f1/132/08 „Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání“). Kromě toho se zabývá výzkumem složení SKO několik odborných organizací většinou pro potřeby státních institucí (např. TA ČR, MŽP apod.).

Rozbory komunálních odpadů

Pokud by si chtěla obec provést rozbory svých směsných komunálních odpadů, případně dalších složek, pak je nutné dodržet základní požadavky na kvalitu a kvantitu prováděných rozborů.

Jednorázové rozbory (1 rozbor vybraných popelnic, 1 rozbor části obsahu svozového auta) nemají žádnou zásadní vypovídací hodnotu, protože nemohou zohlednit rozdíly ve skladbě odpadů z jednotlivých druhů zástavby a rovněž tak sezónní proměnlivost složení odpadů. Výsledky takového jednoho rozboru v žádném případě nemohou reprezentovat skutečnou skladbu komunálních odpadů v obci a nelze na nich stavět další strategii obce při nakládání s odpady (např. stanovení potenciálu pro recyklaci).

Pro získání potřebných dat o složení směsných odpadů v obci lze použít výpočet s měrnými ukazateli. Nebo zajistit rozbory minimálně v sídlištní a venkovské zástavbě (viz dále) a to ve frekvenci rozborů v každém ročním období (tj. alespoň 4 rozbory za rok v každém typu zástavby). Vhodné je použít metodiku tzv. sítových rozborů (viz výše uvedený projekt).

Analýza SKO

Typ zástavby

Ve starších studiích s analýzami odpadů (cca do r. 2003–4) lze nalézt více druhů zástaveb, které se lišily charakterem budov a zejména způsobem vytápění. Jednalo se nejčastěji o sídlištní, vilovou, smíšenou a venkovskou zástavbu. V průběhu let se vytápění změnilo ve prospěch ušlechtilých paliv a centrálního zásobování teplem. Rozdíly mezi některými druhy zástaveb přestaly být významné. Proto se v současné době provádějí analýzy standardně ve dvou základních typech zástavby, a to:

C – zástavba sídlištní s panelovými domy s centrálním vytápěním, zástavba se staršími bytovými domy (činžovní domy, historická centra měst) a vilová zástavba s více bytovými jednotkami s vytápěním plynem, elektřinou (činžovní vily) apod.

V – venkovská zástavba s rodinnými domy se zahradami (mohou být i užitkové) s vytápěním často smíšeným (ušlechtilá a pevná paliva). Převládající zástavba na vesnicích nebo na okrajových částech měst.

Na základě počtu obyvatel a zastoupení jednotlivých složek SKO v obou typech zástavby lze stanovit celkovou skladbu SKO v obci.

Průměrná skladba směsných KO v obcích ČR (r. 2020):

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

V průběhu let se složení domovních odpadů mění. Oproti výsledkům rozborů prováděných v devadesátých letech se snížil díky změně způsobu vytápění výskyt popelovin, klesá podíl recyklovatelných odpadů díky rozvoji třídění. Roste podíl spalitelných odpadů, kam patří především hygienické potřeby, pleny, kapesníky, boty apod.

Charakteristika některých sledovaných látkových skupin:

• minerální odpad tvoří zbytky keramiky, porcelán, kameny a drobný stavební odpad;
• nebezpečný odpad představují zbytky nátěrových hmot a domácí chemie včetně obalů, léky, některé galvanické články a baterie, které nebyly odevzdány v rámci zpětného odběru;
• biologický odpad představuje biologicky rozložitelný odpad z frakce větší než 40 mm (především zbytky zeleniny, ovoce, rostlin apod.), tuto frakci lze využít v běžných technologiích kompostování nebo anaerobní digesce; sleduje se také výskyt odpadů z potravin
• spalitelný odpad tvoří převážně použité hygienické potřeby (pleny), dále pryž, kůže, korek, dřevo;
• frakce < 40 mm představuje jemný podíl (podsítný podíl) převážně biologicky rozložitelných a spalitelných odpadů a drobných odpadů všech výše uvedených frakcí; ve vesnické zástavbě je často výraznější podíl zbytků uhlí a popela.

Zastoupení hlavních frakcí ve směsném domovním odpadu viz GRAF.

Objem odpadů

Důležitou charakteristikou je objemová hmotnost odpadů („hustota odpadů“). Je to objem odpadů měřený za určitých podmínek. Objemová hmotnost se liší v jednotlivých fázích nakládání s odpady.

Největší objem mají odpady při sběru, resp. svozu odpadu, tj. ve sběrných nádobách a pytlích. Následným lisováním ve svozovém automobilu se objem zmenšuje a tím stoupá jeho hustota, největší hustoty odpadů je dosahováno při uložení (hutnění) odpadů na skládkách odpadů.

Znalost objemu odpadů napomáhá při zakládání a rozšiřování sběrné sítě. Ze znalosti objemu odpadů lze stanovit potřebnou kapacitu sběrné sítě, tj. předpokládané množství sběrných nádob a frekvenci svozu potřebnou pro jednotlivé druhy odpadů pro systém jejich třídění, také počet automobilů potřebný ke svozu odpadů, kapacitu dotřiďovacích linek, spaloven, zařízení pro recyklaci odpadů, skládek a dalších zařízení na využití nebo odstraňování odpadů.

Pro obec je nejdůležitější znalost objemových hmotností odpadů při jejich sběru (tj. v nádobách nebo v pytlích).

Průměrná objemová hmotnost vybraných odpadů při nádobovém a pytlovém sběru:

Objemovou hmotnost lze stanovit ve spolupráci se svozovou firmou orientačně podle počtu nádob, jejich zaplněnosti a množství odpadů při jednom svozu těchto nádob. Je vhodné měření několikrát opakovat.

Fyzikálně chemické vlastnosti KO

Významným ukazatelem základních vlastností komunálního (domovního) odpadu je jeho spalné teplo a výhřevnost, která se vypočítává ze spalného tepla.  Výhřevnost odpadů v sušině je také parametrem, který limituje možnost uložení odpadů na skládku (výhřevnost musí být nižší než 6,5 MJ/kg). Vlastnosti odpadu ovlivňuje také jeho vlhkost (čím vlhčí odpad tím nižší výhřevnost). Kvalitativní ukazatele (vlhkost, výhřevnost) jsou potřebné pro stanovení podmínek, za jakých je možné zbytkový (směsný) odpad využívat v zařízeních pro energetické využití odpadu.

Základní vlastnosti KO

Zdroj: Složení komunálních odpadů, D. Straka, VÚT Brno, 2019

V současné době se pohybuje průměrná výhřevnost směsných komunálních odpadů kolem 8,5 MJ/kg. Průměrná vlhkost směsného komunálního odpadu se pohybuje v ČR kolem 32 %.

Obsahy stopových toxických látek (např. těžkých kovů) a některých dalších prvků omezují využitelnost odpadů v technologiích, jako je kompostování, případně i skládkování, s ohledem na jednotlivé skupiny skládek. Obsah chlóru v odpadech ovlivňuje kvalitu alternativního paliva vyráběného z odpadů a může omezit např. jeho využití v cementárnách. Rozsah kvalitativních vlastností odpadů určují příslušné technické případně i právní normy.