Bioodpad

Nakládání s jednotlivými skupinami bioodpadů vychází z jejich složení, které ovlivňuje jejich zpracování a potřebu případné hygienizace odpadů. Základní pojmy pro oblast bioodpadů jsou vymezeny v §11, odst. 2) zákona o odpadech.

Biologicky rozložitelný odpad - jakýkoliv odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Po proběhnutí biologického rozkladu se odpad mění ve stabilizovaný odpad.

Biologicky rozložitelný komunální odpad - biologicky rozložitelný odpad obsažený v komunálním odpadu. Patří k němu odděleně sbíraný rostlinný nebo kuchyňský bioodpad, ale také další druhy odpadů, resp. jejich části, které obsahují biologicky rozložitelnou složku: směsný komunální odpad, objemný odpad, odpady z tržišť, papír, textil, dřevo.

Biologický odpad - biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.

Biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu – biologicky rozložitelný odpad, který neobsahuje, ani nepřišel do kontaktu s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jinou složkou živočišného původu (odpady ze stravování - kuchyňské odpady).

Biologicky rozložitelný odpad živočišného původu – biologicky rozložitelný odpad, který obsahuje vedlejší živočišné produkty nebo jiné složky živočišného původu, např. odpady ze stravování.

Jak mohou obce nakládat s komunálním bioodpadem

Komunální bioodpad, který vzniká v obcích a pro který musí obce nastavit systém sběru (soustřeďování) a zajistit další nakládání, představuje většinou odpady z údržby veřejné zeleně a ze zahrad občanů, v menší míře pak odpad z domácností a zařízení zřizovaných obcí (např. školy, školky). V Katalogu odpadů (vyhláška č. 8/2021 Sb.) je obvykle bioodpad z obcí uváděn jako:

20 02 01 – biologicky rozložitelný odpad (většinově používané zařazení bioodpadů z obcí)

20 01 08 – biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

20 01 08 01 – biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven rostlinného původu (lze použít až od r. 2024, kdy začne platit nový Katalog odpadů dle výše uvedené vyhlášky).

Bioodpady jsou velmi důležitou odděleně soustřeďovanou složkou KO, která se započítává do celkové míry třídění KO podle zákona o odpadech). Proto je vhodné, aby obec vedla evidenci pro všechen bioodpad, který je v obci produkován a pro který obec zajišťuje nakládání, tj. např. i odpad ze zeleně, který v případě měst a větších obcí bývá někdy evidován firmou, která pro obec provádí údržbu zeleně.

Domácí a komunitní kompostování

Je činnost, kterou lze předcházet vzniku bioodpadů. Rostlinný materiál z domácností a zahrad lze kompostovat v domácích kompostérech nebo kompostovištích. Občané si tak vlastními silami zpracovávají biologicky rozložitelný materiál vznikající při jejich činnosti a vyrobený kompost dále používají pro svoje potřeby. Většinou jsou kompostéry používané v zástavbě rodinnými domky. Kompostéry lze ale pořídit i k bytovým domům, zde je nutné, aby za provoz kompostéru nesla odpovědnost konkrétní osoba z bytového domu. Obce často tuto aktivitu podporují např. bezplatným zapůjčením nebo darováním různých domácích kompostérů do domácností, které mají o kompostování zájem. Nákup kompostérů je podporován také dotačními tituly z OPŽP.

Pro komunitní kompostování může obec zřídit komunitní kompostárnu (§65, zákona o odpadech), kterou mohou využívat občané obce pro odkládání svých rostlinných zbytků. Vzniklý kompost by měl být použít pouze pro potřeby obce, jinak je vyžadována registrace kompostu podle zákona o hnojivech. Nový zákon o odpadech provoz komunitních kompostáren značně zpřísnil (viz dále).

Biologicky rozložitelný materiál zpracovaný domácím kompostováním nelze započítat pro míry třídění KO (nový cíl dle zákona o odpadech). Samotné domácí kompostování nenahrazuje plnění povinnosti obce mít stanovený celoroční systém sběru bioodpadů (s výjimkou komunitní kompostárny – viz dále). Pokud je v obci zavedeno pouze kompostování ve formě předcházení vzniku odpadů, pak obec musí potřebná procenta třídění KO zajistit z jiných složek KO.

Soustřeďování (sběr) bioodpadů

Pro sběr bioodpadů v obcích je od r. 2015 nastavena zákonná povinnost odděleného sběru (nově soustřeďování). Sběr bioodpadů alespoň rostlinného původu je povinný i dle nového zákona o odpadech a to celoročně (viz. vyhláška 273/2021, § 34). Sběr lze zajistit různými způsoby – sběrné nádoby a kontejnery, velkoobjemové kontejnery, sběrné dvory, sběrná místa, pytlový sběr, odpady lze odevzdat i do kompostárny nebo komunitní kompostárny (ta představuje rovněž systém sběru bioodpadů v obci).

Sběrné nádoby (většinou se jedná o speciální nádoby s odvětráváním) jsou vhodné především do zástaveb rodinnými domky, u bytových domů je potřeba při nádobových sběrech kontrolovat kvalitu vytříděných bioodpadů (bývá často velmi nízká). Zavedení nádobového nebo jinak dobře dostupného sběru bioodpadů je podmínkou pro snižování frekvence svozu SKO s cílem snížení jeho produkce.

Při zavedení nádobového sběru bioodpadů je potřeba počítat s náklady na svoz odpadů a vlastní zpracování v kompostárně (příp. jiných zařízeních). Jedinou úsporou proti svozu SKO je nižší cena na kompostárně, je ale potřeba počítat s tím, že do biopopelnice občané většinou dávají bioodpady ze zahrad, které před zavedením sběru nebyly součástí KO. Nedochází tedy k úměrného snížení množství SKO, které se skládkuje.

Zpracování a využití biodpadů

Odděleně sbírané (soustřeďované) bioodpady mohou být zpracovány v těchto typech zařízení:

• kompostárny:malá zařízení, kompostárny s kapacitou nad 150 t / rok
• vermikompostárny
• bioplynové stanice
• a další zařízení využívající technologie na základě rozvoje techniky a vědy

Protože některé obce zřizují a/nebo provozují kompostárny nebo jiná zařízení pro využití bioodpadů, je uveden přehled, co se mění s novým zákonem v provozu a podmínkách zařízení. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Aerobní technologie zpracování / recyklace bioodpadu

Technologie využívající činnost mikroorganismů s dostatkem kyslíku

Komunitní kompostárna (zák.č. 541/2020 Sb., §65)

Systém soustřeďování rostlinných zbytků z údržby zeleně (z údržby veřejné zeleně, zahrad a domácností) na území obce. Kompost může obec využívat výhradně k údržbě a obnově veřejné zeleně na svém území, jiné využití kompostu pouze za podmínek stanovených zákonem o hnojivech (registrace kompostu). Poznámka: technické a technologické požadavky se řídí dle kapacity zpracovaného materiálu t/rok.

nově:

• obec může využívat komunitní kompostárnu jiné obce, pokud mají spolu veřejnoprávní smlouvu nebo jsou v rámci dobrovolného svazku obcí,
• provozovatel musí provozovat kompostárnu v souladu s vyhláškou ( musí vést provozní deník a průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků, uchovávat ji po dobu 5 ti let, do 28.2. následujícího roku zaslat prostřednictvím ISPOP hlášení o množství zpracovaných rostlinných zbytků,
• obec musí každoročně do 28.2. zaslat hlášení o komunitních kompostárnách na svém území (ISPOP).

Malé zařízení (zák. č 541/2020 Sb., § 64)

Zařízení zpracovávající bioodpad do 150 t/rok s tím, že jedna zakládka nepřekročí množství 20t, §45 vyhl.č. 273/2021 Sb. stanovuje technické požadavky pro umístění malého zařízení bez vodohospodářsky zabezpečené plochy. Je zřízena na základě souhlasu s provozem ORP, jehož součástí  je provozní řád, platí povinnost hlásit množství zpracovaných odpadů t/rok (ISPOP). Vedení průběžné evidence, provozního deníku a každoroční hlášení o zpracovaném bioodpadu do 28.2. následujícího (ISPOP), zůstává omezený seznam odpadů využitelných v malém zařízení (jenom rostlinného původu), udává příloha 25, vyhl. č. 273/2021 Sb .Provozovatel má povinnost hodnotit kvalitu výstupu v četnosti a rozsahu parametrů dle vyhl.č. 273/2021Sb.

nově:

• vyhl. č. 273/2021 Sb. §3 stanoví, že určování hmotnosti musí probíhat na zařízení na určování hmotnosti s pravidelnou kalibrací každých 24 měsíců – může řešit externě s uvedením této skutečnosti v provozním řádu,
• velikost jedné zakládky max 20t,
• vždy do 15.1. oznámit příslušné obci množství BRKO od jejich jednotlivých občanů / návoz mimo systém sběru obce.

Centrální kompostárna (zák. č. 541/2020 Sb., §22)

Zařízení zpracovávající bioodpad více než 150 t/rok, souhlas příslušného krajského úřadu s provozem zařízení pro zpracování odpadu jehož součástí je provozní řád, dále musí mít povolení vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší dle zákona o ochraně ovzduší  č. 201/2012 Sb. a havarijní plán dle vodního zákona č. 544/2020 Sb. z hlediska ochrany vod a hodnocení ekologické újmy dle zákona o předcházení ekologické újmy č. 167/2008 Sb. Zůstává ohlašovací povinnost (ISPOP) – zahájení a ukončení provozu, evidence a ohlašování odpadu, souhrnná provozní evidence dle zákona o ovzduší. Na tomto zařízení mohou být zpracovávané odpady dle schváleného provozního řádu, v případě kompostování vybraných druhů odpadů (například kaly z ČOV) je nutná validace technologie dle vyhl. č 273/2021 Sb., v případě zpracování odpadů typu VŽP (vedlejší živočišný produkt – například gastroodpady) se řídí technologické vybavení požadavky krajské veterinární správy (dle nařízení EP 1069/2009). Provozovatel má povinnost hodnotit kvalitu výstupu v četnosti a rozsahu parametrů  dle vyhl.č. 273/2021 Sb.

nově:

• technologie vermikompostování nesmí překročit kapacitu 1 000 t/rok (§63, zák. o odpadech č. 541/2020), vyhl.č. 273/2021 Sb, §45, odstavec 3 udává speciální požadavky na vybavení a provoz,
• ohlašovací povinnost (ISPOP – odpady) do 28.2. za uplynulý rok, zůstává povinnost ohlášení souhrnné provozní evidence dle zákona o ochraně ovzduší vždy do 31.3.,
• vždy do 15.1. oznámit příslušné obci množství BRKO od jejich jednotlivých občanů / návoz mimo systém sběru obce,
• zařízení musí být vybaveno zařízení na určování množství přijatých odpadů s pravidelnou kalibrací v intervalu 24 měsíců,
• během provozní doby (příjem odpadu, výdej kompostu), musí být přítomný určený pracovník,
• technické požadavky na vybavení a provoz dle §45 - 47, vyhl. 273/2021 Sb.,
• lze kromě odpadů přijímat neodpadní suroviny kvalitativně podobné daným odpadům (popsáno v provozním řádu).

Anaerobní technologie

Bioplynová stanice (BPS) která využívá ve své technologii anaerobní mikroorganismy

Obecně je tato technologie velmi citlivá na skladbu surovin, což je v rámci zapojení do systému třídění a sběru komunálních bioodpadů velmi problematické, vzhledem k nehomogennímu složení bioodpadů v průběhu roku. Dalším kritériem správné recyklace bioodpadů je zajištění fáze hygienizace (teplotní režim nad 60°C) s tím, že většina technologií je v režimu mezofilním (cca 45°C) – otázka praktického zajištění hygienizace. Pro vstup do technologie (např. kaly z ČOV) je nutná validace technologie dle vyhl. č. 273/2021 Sb.

nově:

• zpracování BRO na BPS bez nutnosti povolení provozu a to do 30 % celkové roční kapacity zařízení (dle zákona č. 541/2020Sb., příloha č. 4, §21),
• teplotní režim pro VŽP 55°C po dobu 24 hodin, odpad rostlinného původu 40°C po dobu 30 dnů.

Pro zpracování běžně sbíraných komunálních bioodpadů se nejčastěji požívají kompostárny různých typů. Centrální kompostárny bývají vybavené i pro zpracování kuchyňských odpadů nebo kalů z ČOV. Bioplynové stanice jsou pro běžný komunální bioodpad použitelné jen velmi omezeně.

Využití kompostů a výstupů za zařízení

Výstupy ze zařízení musí splňovat požadavky dané v příloze č. 30, vyhl.č. 273/2021 Sb. a dle toho musí být zařazovány do skupin a tříd daných v příloze 29 této vyhlášky. V případě uvádění do oběhu se požadavky řídí zákonem o hnojivech a vyhláškou č. 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva.

nově:

• dle vyhl. č. 273/2021 Sb. je první skupina rozdělena do 3 tříd a to jednak:

1. třída  pro uvádění do oběhu dle národní legislativy
2. třída je uvádění do oběhu dle požadavků – pravidel pro dodávání dle EU
3. využívání na zemědělské půdě pro vlastní potřebu

Nejlepším a smysluplným využitím kompostů a výstupů z BPS je jejich použití na zemědělské půdě jako kvalitní hnojivo a organická hmota pro vylepšení kvality půdy. Některé kompostárny jsou přímo provozovány zemědělci nebo ve spolupráci s nimi.

Náklady na zpracování bioodpadů z obcí

V současné době je velmi individuální nebo obtížné stanovit obecnou cenu jak za uložení bioodpadu, tak za náklady za jeho zpracování – tedy za cenu kompostu. Cena je odvislá od podmínek regionu (město, obec). Roli hraje konkurence zpracovatelských kapacit a svozových společností. Výhodou mohou být společná kapacitní řešení sdružených obcí. Trh a s tím související ceny jsou ovlivňovány také doznívajícími dotačními podmínkami, kdy řada zařízení z důvodu udržitelnosti odpad přijímala zdarma, není tedy zcela dobře vytvořen trh pro obchod z odpady, není struktura rozlišení kvality nabízených kompostů a tím i  zdroje pro investice do technologií kompostáren. V průměru cena za uložení odpadů (kdy obec předá odpadů na kompostárnu) nepokrývá náklady na zpracování bioodpadů a následná cena za kompost není odpovídající kvalitě avšem benefitům, který kompost vykazuje – mimořádný přínos do půdy, a kterou jsou zemědělci ochotni zaplatit.

Užitečné odkazy:

ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura

Výzkumný ústav zemědělské techniky

Výzkumný ústav pícninářský